Druhá pražská defenestrácia a moc svätých mien Ježiš a Mária

Roku 1 6 1 8 vypukla 30tiletá válka. Protestantští stavové svrhli roku

toho císařské místodržící M a r t i n i c e a S l a v a t u, jakož i tajemníka 

F a b r i c i a z oken p r a ž s k é h o královského hradu dolů.

Přihodilo se to následovně : Císař Matyáš (r. 1 6 1 9) vydal přísné

výnosy proti p r o t e s t a n t ů m ; i vnikli tito pod vedením hraběte

Matyáše z Thurnu do královského hradu v Praze, obvinili oba

místodržící, že oni j sou původci přísných císařských rozhodnutí

a vyhrožovali jim smrtí. Místodržící prosili, by jim byl popřán

čas, by se mohli připraviti na smrt a aby jim byl poslán zpovědník.

To bylo jim však odepřeno. Naopak slyšán byl pokřik :

" Vyhoďte je dle českého obyčeje z okna ven." Přes úpěnlivé

prosby své byli všichni tři uchopeni a svrženi do hradebního příkopu

56 stop (20 metrů) hlubokého. M a r t i n i c volal při tom

stále jména „J e ž í š“ a „M a r i a“ . Protestanté křičeli : »Uvidíme,

jest-Ii mu Maria pomůže.« Přes svůj pád do ohromné hloubky

zůstal Martinic zcela bez pohromy, takže užaslí diváci u okna

volali : „Při sám Bůh, Maria mu pomohla !“ Slavata narazil hlavou

na kamennou řimsu, zůstal ležeti bez sebe na zemi a krev mu

tekla z úst. Martinic přispěchal mu ihned ku pomoci a o d n e s l

h o pryč. Z přemnoha s t ř e l n ý c h r a n, jež za nimi byly vypáleny,

 nezastihla je ani jediná. 

Katolíci považovali zachránění těchto mužů za zázrak, protestanté

 tvrdili, že to způso bila kouzla. Vymýšleno jest ono vypravování 

jakoby tím se byli zachránili, že padli na křoví a smetí. 

- Z vypravované události poznáváme, jak prospěšno jest vzývat 

v potřebách svatá jména . „Ježíš“ a „Maria“.

Zdroj Spirago: Sbírka příkladů, 1911, Olomouc